Říše středu – teorie a praxe

Říše středu – teorie a praxe

Určitě už jste někdy slyšeli slovní spojení Říše středu. Ano, je to další název pro Čínu. Kdybyste náhodou nevěděli proč, tak já vám to řeknu. Protože se to tak prostě řekne čínsky. Čína se čínsky řekne Říše středu. Proč číňani nazývají svojí zemi Říší středu? Protože v dávných dobách věřili, že jejich země je středem zeměkoule a zřejme i celýho vesmíru. Je to až obdivuhodně neuvěřitelné, ale i po stovkách, neřkuli tisících let lidského, technického a technologického vývoje, kdy dnes děláme věci, které i jen před 50ti lety byly považovány za nemožné, oni si to myslí pořád! A tak jako si starověcí číňané mysleli, že Čína je středem Země, tak každý jeden novodobý číňan si myslí, že právě on je středem celé Číny.  Proč by jinak dělali tohle:

 

Jít v metru a zastavit se těsne před eskalátorem a vyřizovat si něco po telefonu a tím pádem blokovat všechny za sebou
nebo
vyjet eskalátorem a zastavit se hned po vystoupení a vyřizovat si něco po telefonu  a tím pádem blokovat všechny za sebou (na letišti je to ještě o něco lepší, poněvadž sebou většina lidí tahá kufry, což celou scénku povyšuje na opravdový masakr)
nebo
zaplatit u pokladny a strašně se snažit neopustit prostor co nejdřív, tím pádem blokovat všechny za sebou
nebo
jít po ulici a nepřetržitě čumějíc do telefonu nepředvídatelně měnit směr , zastavovat,  vstupovat do silnice
nebo
v autobuse zasednout přednostně sedačky do uličky a tvářit se, že sedačky u okna neexistujou, tím pádem blokovat všechny ostatní, kdo si chtejí sednout k oknu
nebo
stát půl hodiny frontu na jízdenky, ale peníze a doklady začít hledat až u okýnka, tím pádem blokovat a  zdržovat  všechny za sebou
nebo
nastoupit do autobusu, sednout si hned na první sedačku a všechen nákup položit do uličky,  tím pádem blokovat uličku a všechny, kdo by chtěli nastoupit do autobusu
nebo
nikdy nerespektovat osobní prostor ostatních lidí (moje oblíbené)
nebo
nastoupit do autobusu s kamarádkou a sednout si přesně na opačný konec než ona a začít si něco strašně důležitýho vyprávět (Nevěřili byste, ale tohle se stává poměrně často. Dělají to nejvíc starší ženský. Nastoupí třeba čtyři do autobusu, každá si sedne někam jinam a začnou žvanit. Fakt pecka)
nebo
telefonovat tak, že to slyší lidi ještě o tři bloky dál
nebo
zastavit auto uprostřed silnice i když je kolem dost místa na zaparkování
nebo
pouštět si v dopravních prostředcích na mobilu svůj oblíbený seriál nebo hru samozřejmě na plný pecky a bez sluchátek
nebo
kouřit kdekoli a kdykoli, nejlépe ve výtahu pod značkou Zákaz kouření
nebo
ve vlaku nebo v autobuse neustále jíst, ideálně vařená vejce nebo kukuřici (ten smrad vám asi popisovat nemusím)

Takhle bych mohla pokračovat do nekonečna

Zkrátka každý jeden číňan myslí jen a jen na sebe a absolutně nebere ohled na nikoho okolo. Je to jeden z hlavních rozdílů mezi evropskou a asijskou kulturou, kterou pocítíte takřka okamžitě a chvilku trvá než si na to člověk zvykne. Co mě ale na takových situacích zaráží asi nejvíc je to, že nikdo nikdy nikomu nic neřekne! Dědek například zablokuje autobusovou uličku nějakou krabicí, přes kterou se nikdo nedostane. A nejenom, že mu nic neřeknou lidi, který se snaží nastoupit, ale neřekne mu nic ani řidič! Prostě počkaj až to dědkovi dojde. A tomu to nedojde, takže lidi se začnou přes tu krabici škrábat, aby se dostali do autobusu a když se tam všichni dostanou, tak dědek tu krabici vezme a položí jí vedle sebe na sedačku!

Takže asi tak…..

Please follow and like me:
RSS
Facebook
Facebook
Instagram
Follow by Email

Leave a Reply

Your email address will not be published.