šílené čínské (zlo)zvyky část 2

šílené čínské (zlo)zvyky část 2

Tenhle díl věnuju tématu nakupování. Číňani milujou nakupování a milujou slevy. Na nakupování jako takovém není nic moc zvláštního nebo zajímavýho. Děláme to všichni (i když já chodím nakupovat jen proto, že musím a nijak zvlášť zábavný mi to nepřijde) Ale v Číně se i taková obyčejná věc může proměnit ve skutečný zážitek a ne vždycky úplně příjemnej…

 

NÁKUP OBLEČENÍ

Nakupování v obchodech. Jakmile vlezete do obchodu, téměř okamžitě máte za zadkem prodavačku, která do vás hustí naučenej monolog o slevách a zboží v akci. Já nejsem velkej fanoušek nakupováni oblečení, ale někdy mě prostě udeří do očí nějakej pěknej kousek ve výloze a tak vlezu dovnitř jen tak se podívat. Prodavačka se okamžitě zavěsí za mě a sleduje každý můj krok. Když se na nějakej kousek zadívám o něco dýl, hned ho bere do ruky, že ho donese do kabinky, abych si ho mohla vyzkoušet . Ještě jsem nedošla ani do půlky , ale ona už mi nosí ukázat oblečení z druhýho konce obchodu, takže už tam vlastně ani nemusím. Většinou používám kouzelnou formulku, kterou jsem se naučila v jazykovce a která zní asi takhle: Děkuju, podívám se sama a když budu potřebovat pomoct, tak vás zavolám. Ne nefunguje to. Je jí jedno, co říkám nebo co chci. Její práce je prodávat oblečení a to se samo od sebe neprodá že jo.Takže mě pronásleduje celou dobu a nezavře hubu dokud neodejdu.  Většinou mě to tak otráví, že odcházím okamžitě.

 

KUP JEDEN DOSTAŇ JEDEN ZDARMA

Asi nejrozšířenější  a nejoblíbenější slevová akce v celé Číně. Člověk si ale musí dávat bacha, co kupuje. Když se to týká věcí, který často používáte (jako třeba lahev vína navíc zdarma, to vždycky potěší), tak je to super akce. Horší je to ale, když vám k jednomu výrobku cpou něco, co nechcete, protože to zkrátka nepoužíváte. Jako například minule se mi k odličovači snažily prodavačky narvat pleťovou masku, která vypadala trochu podezřele. Řekla jsem, že to nechci. A to jsem neměla dělat.  Ony si myslely, že já si zřejmě myslím, že za tu masku musím zaplatit, takže na mě hejno uječených slepic křičelo, že je to zadarmo (samozřejmě se to neobešlo bez automatického překladače, aby si byly skutečně jisté, že rozumím). Zhluboka jsem se nadechla a slušně se jim snažila vysvětlit, že rozumím, ale že tu věc prostě nechci, protože pleťové masky nepoužívám. Ne, nepochopily to, takže zase překladač, zase ječení, zase jsem středem pozornosti. Ach jo. Chtěla jsem si koupit jen jednu věc a teď už kolem mě běhaj nejen prodavačky, ale i zákaznice drogerie a předhánějí se, která má v mobilu lepší překladač, protože já zřejmě nerozumím tomu, že ta ZASRANÁ MASKA JE ZADARMO! Zkrátka, když je něco zadarmo, tak si to člověk musí vzít i kdyby to bylo já nevím co! Tu masku, mimochodem, mám pořád doma….

 

SUPERMARKETY

Co se týče nakupování jídla v supermarketech, tady platí jedno jediný zlatý pravidlo – nechodit sem o víkendech a o svátcích. V těchto dnech totiž množství lidí těžce převyšuje kapacitu supermarketu. Kromě toho, víkendy jsou ideální dny k propagaci výrobků a slevových akcí. V reálu to znamená, že se nejen nemůžete hnout kvůli miliardě lidí, ale pravděpodobně taky dočasně ohluchnete. Propagace výrobků totiž znamená to, že na každým druhým metru stojí prodavačka s hlásnou troubou a něco vyřvává. Bohužel, těch prodavaček je po celým supermarketu tolik, že přeřvává jedna druhou, takže ani samotní číňani podle mě nerozuměj, co vlastně říkaj. Zkrátka o víkendu nechodit nakupovat a když, tak jen s velkou dávkou trpělivosti a se špuntama do uší (nebo se sluchátkama do traktoru)

Co se týče nakupování, je tu ještě  jedna věc, kterou musím vypíchnout a která mě vždycky spolehlivě nasere a která se, jak už to tak u věcí, který člověk nesnáší, stává poměrně často! Stojím si takhle ve frontě na pokladnu a čekám až se dostanu na řadu. Za mnou stojí babka, která má evidentně hrozně málo času. Přede mnou několik lidí, ale ona mě kozama tlačí dopředu, jako bych snad já tu frontu mohla nějak prorazit nebo co. Protože já se snažím respektovat osobní zónu, mám před sebou trochu volného prostoru, udělám krůček vpřed a doufám, že to baba pochopí. Nepochopí.  Netrvá ani půl vteřiny a baba zase nalepená až na mě!  Začíná mi docházet prostor přede mnou. Když udělám ještě jeden krůček, tak budu kozama tlačit já na toho přede mnou a baba zezadu zase na mě. Takže zůstanu stát – lepší je být zmáčklej jen z jedný strany. No konečně je přede mnou už jen jeden člověk.  Trpělivě a civilizovaně čekám až pokladní odebere všechno jeho zboží z pásu, aby se tam jeho a moje věci nepomíchaly. Zbytečná prodleva a ztráta času. Ne pro mě, ale pro tu babiznu za mnou docela určitě. Ještě jsem nedala na pás ani jednu mojí věc, ale ona už tam má vyskládanou půlku svýho košíku. Moje trpělivost právě dovršila hranici únosnosti. Otočila jsem se štěkla na tu starou čarodějnici ať laskavě počká! Babka se lekla, uskočila o půl metru vzad a vyděšeně na mě zírala. V tu chvilku jsem si připadala trošku trapně, přeci jenom by se na starý lidi nemělo takhle mluvit. Každopádně jsem čekala, že se omluví nebo tak něco. Tsss, v jakým omylu jsem to zase žila. Babka se vzpamatovala z toho šoku a začala se smát na celý kolo a řvát na ostatní: Hele tady je nějaká cizinka a umí mluvit čínsky! Takže jsem byla opět středem pozornosti. Bezvadný! Zaplatila jsem jak rychle to šlo a mizela jsem tam odtud…

Jo jo. Chtít po číňanovi respektování osobního prostoru je asi tak stejný jako se ho zeptat na zákoný kvantový fyziky. Já vim, jsou to vlastně chudáci. Je jich moc a prostoru je málo. Ale když mi frajer dýchá za krk i při pasový kontrole na letišti, kde je na zemi svítivě žlutá čára a na ní rudej nápis VYČKEJTE ZA ŽLUTOU ČÁROU? To už je fakt moc….

Díky za přečtení. Líbil se vám článek? Dejte Like, sdílejte nebo mi napište do komentářů 🙂

Please follow and like me:
RSS
Facebook
Facebook
Instagram
Follow by Email

One thought on “šílené čínské (zlo)zvyky část 2

Leave a Reply

Your email address will not be published.